Praetorians jsou real-time strategie z období Římské nadvlády. V České republice vychází s přeloženými texty, ale dabing je stále anglický. Autorem hry jsou španělští Pyro Studios, kteří se proslavili hlavně sérií Commandos. Praetorians si právě z Commandos berou několik věcí a vymykají se tak zaběhnutému typu RTS. Liší se v mnoha věcech: zásadní rozdíl je ten, že vůbec nic netěžíte. Nepotřebujete tedy zlato, dřevo a podobně, ale prostě můžete stavět jak chcete. Jediným omezením je čas potřebný k výstavbě a maximální počet jednotek. Příběh je vyprávěn před každou misí v kampani a točí se okolo života Julia Caesara. Kampaň má celkem 24 misí, z nichž první 4 jsou brány jako tutoriál (ovšem už i v tutoriál můžete solidně zatuhnout). V misích se podíváte po celém římském impériu - Egypt, Galie, Řím. Tyto tři strany jsou také postupně na výběr. Každá strana má přibližně 12 jednotek a nějaké ty speciální. 12 jednotek se nezdá mnoho a navíc mezi nimi nejsou zase až tak veliké rozdíly, ale myslím že to stačí.
Tím se dostávám k zajímavému systému degradace a povyšování. Téměř každou jednotku totiž můžete povýšit a poté se z jednoho vojáka stane právě velitel potřebný k nastolení pořádku ve vesnici. Stejným způsobem funguje i degradace - z celé roty vojáků můžete jedním kliknutím udělat pouhé stavěče. Říkáte si, že to je nevýhodné? Ano, v některých fázích to opravdu nepotěší, ale většinou to prostě jinak nejde. Musíte třeba postavit most přes řeku a již žádné budovatele nemáte? Tak si je prostě uděláte z roty kopiníků. Je to nový a neotřelý způsob. Ve vesnicích také můžete vytvořit několik speciálních jednotek: muže se jestřábem, který může ze vzduchu prohlížet nepřátelskou armádu a rozložení sil; zvěda s vlkem, který má podobnou funkci jako jestřáb, jenže na zemi; doktora, který pomalu uzdravuje zraněné vojáky. Tyto drobnosti jsou v boji a taktice velice důležité, protože běžet třeba naslepo do vesnice, že překvapíte nepřátele a on tam nebude vás může stát prohru nebo vítězství.
Vše se točí kolem taktiky, i rozmístění jednotek v terénu. Různé výškové rozdíly mají obrovskou váhu, takže jednotka lučištníků na kopci může klidně zabít jinou skupinu těžkooděnců. Než se k lučištníkům přiblíží, bude prostě po nich. Dalším fantastickým prvkem jsou lesy. Na mapách je poměrně dost hustých lesů a ty se často stávají zdrojem nemilého překvapení. Do lesa můžete poslat jenom některé jednotky, například jízda tam nemůže. V lese na vás může čekat armáda nepřítele a vy klidně jdete kolem a nic netušíte. Je to proto, že v lese vidíte nepřítele pouze na velmi krátkou vzdálenost, takže když ho prostě nepročesáte, můžete se těšit na nepříjemnou situaci. Dalším pěkným počinem je dobývání pevností. Většinou až v pozdějších fázích hry je po mapě rozseto také několik pevností, které jsou obehnány vysokými hradbami. Takovou pevnost není vůbec snadné dobýt, protože nepřítel má výškovou převahu a to se hodně počítá. K úspěšnému dobytí musíte udělat několik kroků: vyčistit katapultem osazenstvo na hradbách a ve věžích, poté ještě jednou obejít celou pevnost se skupinkou lučištníků a zkontrolovat hradby, pak postavit žebříky a po žebřících vysadit vaše těžkooděnce na hradby a proniknout dovnitř. Každý žebřík nese 6 vojáčků, kteří jsou neuvěřitelně slabí, takže stačí několik zapomenutých lukostřelců na ochozech a máte po žebřících.
|
|