Soldier of Fortune

Míchání různých žánrů her v jeden celek je v dnešní době už normální součástí dne. Ať už se jedná napřiklad o hru Urban Chaos, ve které autoři namíchali originální směs hned několika žánrů, nebo o připravovanou hru Loose Cannon. Nejlepším příkladem je však asi hra Shogo, n níž tvúrci spojili v jeden celek klasickou 3D acki a mechovku ve stylu Mechwarrior. Ani Soldier of Fortune, nová hra od vývojářské firmy Raven Software (Heretic, Hexen), není v tomto směru, ačkoliv se to na první pohled nezdá, výjimkou. Autoři z Raven Software na to šli chytře a taktéž se rozhodli skombinovat dva typy dnes velmi žádaných her, a to klasickou 3D řežbu (Quake II) a taktickou bojovou strategii (Rainbow Six). Zda-li toto ďábelské spojení nakonec přineslo své ovoce, se dočtete na dalších řádcích.

Jak už jsem napsal, Soldier of Fortune je hlavně hlasická doomovka. A stejně jako v ostatních 3D akcích, tak I zde na vás čeká pohled z vlastních očí, spousta zbraní, hodně nepřátel, rozmanitá prostředí, na nichž se odehrají krvavé boje, a nějaký náznak příběhu. Jenomže v dnešní době už nestačí pouze tyto ingredience a k vytvoření opravdu kvalitní střílečky je potřeba hodně úsil´. Nebudu vás dlouho napínat a řeknu vám rovnou, že Soldier of Fortune není zase tak dokonalou hrou, jak jsme mohli ještě Před pár měsíci předpokládat. Z velké části ze to múže jistě trochu nezáživný příběh, poněkud odbytá grafika a horda stupidního sřílení, kterého si při hraní SoF užijete opravdu hodně.
Každé vaše bojiště bude prolito několika litry krve a ušetření nebudete ani ustřelených částí těla. Nebojím se v tomto směru konstatovat, že je hra Soldier of Fortune nadmíru brutální a že se v žádném případě nehodí pro mladší hráče. Tady je jasně vidět první uklouznutí autorú, kterým se púvodní záměr vytvořit 3D střílečku s prvky taktiky jaksi vymkl kotrole. To ovšem neznamená, že jsou vaší protivníci nějaká ořezávatka (tedy pokus si nezvolíte v menu nejlehčí obtížnost, protože to by se potom hra zvrhla opravdu v nudné pobíání po místnostech a zbrklé střílení), to v žádném případě, Inteligence vaších soupeřú je opravdu vysoká a pokud si zvolíte nějakou vyšší obtížnost, tak pak budete mít co ďelat, abyste dohráli určité kolo do konce. Ovšem zase tak vysoká obtížnost jako ve hře Aliens versus Predator nehrozí, jenom těch prolitých hektolitrú krve nás mohli autoři ušetřit.
Co se pak týče samotných zbraní, tak I těch, stejně jako prolité krve, je ve hře opravdu hodně. Dohrání určité mise závisí na výběru zbraní. Pokud se rozhodnete projet celý level takticky a teše, aniž byste vyvolali nějaký rozruch, tak není nic jednoduššího, než když si veberete ze svého inventáře nabroušení nožík, pistoli s tlumičem, popřípade hodně cennou ostřelovačku. Jestli však budete chtít vidět své protivníky umírat v plné parádě, tak raději sáhněte po samopalu, těžkém kulásku, raketometu čo plamenometu (a mikrovlné pulzní pušce, která vznikla v myslích autorú, potom raději ani nemluvím). Všechny zmíňované zbraně jsou detailně zpracovány a chovají se při použití naprosto reálně, takže žádné bych-buch ve stylu Quaka II neočekávejte. O nic húře na tom potom nejsou ani samotné mise, které budete muset splnit. Tady musím autorúm opravdu pogratulovat, protože jednotlivé nápln%e misí se jim povedli na sto procent.
Spolu se svým komandem se podívate na Sibiř, do Kosova, Iráku, Japonsk a Německa atd. V každém koutu světa na vás budou čekat rozdílní soupeři, perfektně propracované prostředí a originální úkoly. Toto ovšem kazí mítně odfláknutá grafika, která vypadá podstatně húře než grafická stránka střilečky Kingpin, kde přitom použili tvúrci stejný engine (Quake II). Dúkazem nedodělané grafiky je hlavně mise v podzemní dráze a mírné nedostatky jsou znát I na vašich nepřátelích.