Gruntz

Vydavatel: Monolith

Za desatero kopečky, za devatero domečky, za osmero stromečky a za sedmero hrobečky žili, byli Gruntz. Takového Grunta poznáte velice snadno, je malý, oranžový, nosí čapku, má pouze jeden zub a je neuvěřitelně líný. Pořád by si jenom hrál a nedělal nic jiného. Prostě něco jako pařan:-). Náš milý, oranžový, čapku nosící, zubem se pyšnící, lenošivý Grunt, říkejme mu třeba Vojta se jednoho krásného dne rozhodl, že si bude hrát v parku se svými přáteli. Jak se rozhodl, tak tu činil, vzal si míč, jeho kámoš Franta švihadlo, další kamarád Pepa bohužel žádnou hračku neměl, tak si schrupnul pod stromem. Se všemi Grunty šel také Gruntí král, tomu žádné jméno nedáme, prostě je to král. Vojta si tedy házel s míčem, ale co se nestalo, jednou hodil víc než je zdrávo, a míč ladným obloukem vlétl do křoví. Vojta se musel vypravit do křoví, aby míč vyprostil, a při tom vyprošťování si všiml, že za kusem parkové zeleně jsou tři tlačítka. Pískl tedy na své kamarády, aby si na ně všichni stoupli, leč sám se věnoval hrátkám s míčem. Na tlačítku stál Franta, byl tam i Pepa, ale jedno místo bylo stále volné. Jelikož král, jako vznešená osoba nemůže dělat takové prkotiny jako stát na spínači, houkl na Vojtu, aby zanechal radovánek s míčem a stoupl si vedle svých kamarádů. Po dobrém to ovšem nešlo, tak musel král lenocha Vojtu trochu švihnout žezlem po zadku, aby se dostavil patřičný účinek. Ten se dostavil, Vojta si opravdu stoupl tam, kam měl, leč mu po královském poplácání vypadl míč, který se kutálel z kopce do právě otevřeného vchodu do jiné dimenze. Vojta se za oblíbenou hračkou rozběhl a společně s ní se přesunul kamsi. Mezitím, na zbylé kamarády zaútočili ze zálohy zlí Gruntové, tak jim nezbylo nic jiného, než vzít nohy na ramena a běžet za Vojtou.Tak byli transportovávi také kamsi. Uplynulý kus textu, který by někteří z vás mohli považovat za můj chabý pokus o pohádku je popis intra, jehož shlédnutí je pro hraní velice důležité, protože vlastně vysvětluje, proč a nač se Gruntz ocitli tam, kde se ocitli.

Gruntz je zhruba rok stará logická hra z dílny firmy Monolith, která se kromě recenzované hry proslavila výtečnou ruskou gamesou Rage of Mages 1 a 2, hrou Blood, jejíž druhý díl se ale podle mého názoru řadí mezi největší herní průjmy historie, jako je Sin, nebo Shogo-Mobile Armor Division, mimochodem také od Monolithu. Zanechme ale exkurze do herní žumpy a pojďme se věnovat recenzi na hru, která mě za poslední půlrok pobavila nejvíc.

Abychom si rozuměli, tato hra není tisícípětistoupadesátouosmou nudnou logickou hrou, ale velice mistrovsky zvládnutým kusem, u kterého se bavím přibližně tak, jako u děl dvojce Suchánek-Genzer. Když si chci ovšem takovou zábavnou hru zahrát, musím zvládnout asi nejnudnější část všech her. Instalaci. Této instalace jsou tři druhy. Vlastně dva, ten třetí je takový hybrid, kterým se nebudu zabývat. První, menší instalace zabere na vašem harddisku 93 MB, ta druhá, větší 178 MB. Rozhodně doporučuji tu větší, vyhnete se pomalého nahrávání misí, pokud máte pomalou CD-ROMku. Ta menší intalace je pro lepší počítače. Když jsme se přenesli (dámy se přenesly,my všichni jsme se tedy včetně dam přenesli) přes nudnou instalaci, následuje první spuštění hry. Mohu vám jen doporučit, abyste neodklikli (dámy neodklikly (opakovaný vtip přestává býti vtipem)) intro, které je fakt perfektně provedené, pokud rozumíte anglicky, tak se i zasmějete. V momentě, když Gruntovi Vojtovi vypadl míč, tak to okomentoval slovy ´ola la´ a Grunt Pepa se podivil ´To jsem fakt překvapený, jak umí francouzsky´. Takových momentů ve hře jsou tuny, ale k tomu se dostaneme za chvilku. Po intru následuje v každé slušně vychované hře hlavní menu, ve kteréme je Quickstart, zahrajete si náhodně generovanou hru, potom položka Questz, kterou vám vysvětlím později, potom je zde volba Battlez, což znamená vyrábění Gruntů a boj proti soupeři, prostě takový Warcraft, nechybí ani Load a Save Game, Optionz a Multiplayer. Pokud zvolíte Questz, budete se svými Grunty postupně procházet 8 levelů (nemyslím časopis na kterém vycházíme), které jsou složeny ze čtyř podúrovní. V každém tom podlevelu máte velice prostinký úkol, najít a doručit králi čtvrtinu věci zvané Warpstone, což bych přeložil jako křivý kámen. Úkol je to prostý, leč jeho řešení až tak prosté není. Na mapě, viděné z pohledu Holuba Radovana jsou totiž různé a jiné překážky, které vám succes v misi nepěkně ztěžují. Mohu jmenovat třeba bodáky, které vašim Gruntům po přejití uberou něco života, potom jsou zde díry, které vašeho Grunta zkrátí na životě, nechybí ani různé mosty zanořující a vynořující se z/do vody. Kromě těchto nemilých věcí jsou zde také nepřátelští, různě zbarvení Grunti, kteří vaše oranžové miláčky chtějí usmrtit.

Abyste takovému usmrcení předešli, musíte si najít nějaké nářadí, které se dá použít jako zbraň, na výběr jsou různé palice, lopaty, zednické lžíce, rukavice a brčko, které sice slouží k vysávání mrtvých Gruntů, ale dá se použít jako alternativní náhražka zbraně. Pokud jste pacifisté a jakoukoliv formu násilí bytostně nesnášíte, jsou zde hračky, které nepříteli vrazíte s přání veselých vánoc do tlapek, ať si hraje. Mezi tím, než se nepřítelova hračka odebere do věčných hračkišť (panebože kde jsem tohle vzal), vy můžete nepozorováni proklouznout. Hračky, mezi kterými je balón, autíčko, kašpárek v krabičce a jiné záležitosti jsou neocenitelné při střetu se silnějším nepřítelem, který by při ozbrojené potyčce poslal vašeho svěřence pod kytičky. Občas se také stane, že se vám prostřednictvím hračky povede nepřítele usmrtit, hlavně pomocí autíčka, jímž hrající si Grunt vjede do díry. Nalezení hračky, či nářadí vaši oranžoví kamarádi komentují tak, že by i Pavel ´Točkolotoč´ Poulíček zbledl závistí. Když si například začal můj Grunt notovat Imperiální marš ze Star Wars (po Gruntovsku Star Warz), nebo motiv z Jamese Bonda, či znělku z Profesionálů, vyvolalo to u mě bouři smíchu. Celá hra se hemží narážkami na různé věci, které vás zaručeně pobaví. Chtěl bych vám toho tolik říci, vtípků jsem zaznamenal hodně, leč Shadow není nafukovací a jako druhá věc je to, že kdybyste fórky znali předem, nebyly by už tak vtipné.

Nyní řeknu něco o grafice. Tato stránka hry sice není úplně na špici (trumfly jí vtípky a ozvučení), leč je fantastická. Na logickou hru, je tato grafika naprosto famózní. Možná vás po shlédnutí okolních obrázků napadne slovo infantilní, leč se mýlíte. Tato hra má prostě takhle vypadat a také se to tvůrcům povedlo. Můžete hrát ve třech rozlišeních,640x480, 800x600 a 1024x768, ale já bych vám doporučil, pokud máte silnější mašinu (alespoň 64MB RAM a 4MB grafika) rozlišení 800x600, protože všechno perfektně vidíte, nic není titěrné jako v 1024x768 a obsáhnete větší část mapy. Minimální nároky hry jsou Pentium 133, 32MB RAM, 2MB grafika, ale já bych vám doporučil následující P233, 64MB RAM a 4MB grafika. Samozřejmostí je zvukovka, protože hrát tuto hru bez výtečného zvuku je něco jako ládovat se při dietě salámy, jitrnicemi a škvarky. Kdybych měl tuto recenzi shrnout, řekl bych následující - Tato hra je vtipná, má pěkné zvuky, hezkou grafiku, je neskutečně hratelná, takže zde neexistuje rozhodnutí ano, či ne. Je jen jedna cesta. Berte