Dune 2000

Vydavatel: Westwood

Celá hra běží pod vylepšeným enginem z Command and Conquer i s jeho skvělým ovládáním (předpokládám, že už jste nějakou C&C hru viděli a tak se tady o ovládání nebudu rozepisovat). Popravdě řečeno jsem Westwoodu moc nezáviděl práci na této hře, protože hlavní záměr byl, přenést Dune 2 do nového kabátu s minimem inovací, aby to prostě byla stará dobrá Dune se vším všudy. Na druhou stranu tam něco přidat museli, protože pak by byla hra označena jako tahač peněz z nebohých hráčů.


Do hry tedy přibyl inženýr z CC her a nové animačky mezi misemi. Jinak je všechno úplně stejné jako v původní hře. Opět tady bojují tři národy (Atreidé, Ordosové, Harkonnenové) o vzácné koření, které se nachází pouze na planetě Arrakis (také se jí říka Dune). Budovy, jednotky a dokonce i mise jsou naprosto stejné jako v Dune 2, i s písečnýmy červy a jinými specialitkami.




Grafika a zvuky jsou pochopitelně nesrovnatelně lepší než v originále, ale to je spíše nutnost než klad. Asi nejpodstatnější změnou je tedy možnost síťové hry, jejíž absence byla největší slabinou Dune 2. Ať se ve Westwoodu snažili jak chtěli, to hlavní se jim do hry přenést nepovedlo. Tu fantasticky pohlcující atmosféru, to mrazení v zádech při poslední misi, nervy napnuté až k prasknutí při obraně svojí základny. To je to, co dělalo (a stále dělá) z Dune 2 vyjímečnou hru a nic z toho v Dune 2000 není. Celá hra působí tak jaksi povrchně. Ani jednou jsem se necítil jakoby tam. Prostě vás to do sebe nevtáhne a budí to dojem takové relaxační pařby. Možná je to novou grafikou, nebo čímkoliv jiným, ale je to škoda. A ta síť? Dobře, ale chtěli jste hrát Dune 2 po síti, nebo ne? A už jsme zase u toho - toto rozhoně NENÍ opravdová Dune 2, ale jen jakýsi slaboučký odvárek, který ve vás nezanechá jediný pocit. Konec.