Světový vědecký fekalismus

Stručný úvod do teorie

Vědecký světový fekalismus je světový názor, který můžeme definovat lapidární větou :
"Všechno stojí za hovno."

Fekalismus jako světový názor existoval již samozřejmě již dávno, ovšem lidé si jeho působení neuvědomovali. Toto údobí nazýváme obdobím fekalismu živelného. Lidé ještě zastávali názor, že ledacos stojí ze hovno. Pokrok se však zastavit nedá a tak lidé postupně propracovávali přírodní zákony až se dopracovali k názoru, že za hovno stojí opravdu všechno. Jednotliví fekalisté však toto tvrzení vykládali roztříštěně a nedovedli zdůvodnit jednotlivé etapy. Toto období omylů již naštěstí minulo, neboť platnost věty tak obecné , jako je věta fekalismu, nelze popřít, potom tvrzení, že to ani za hovno to nestojí, je nutno chápat jen jako ostře vyhrocený případ. Zkoumáme-li vývoj fekalismu v posledních letech, zjistíme, že máme již definováno přesně šest historických období..

1.) Jeden sral na všechny - toto období již naštěstí přešlo.
2.) Všichni srali na jednoho - vzniklo kvalitativní přeměnou období prvního a je již také překonáno. Historici se pouze nedopracovali zjištění kdy k přeměně došlo.
3.) Všichni serou na všechno - rovněž není známo, kdy k přeměně došlo. Toto období dosud trvá a přechod k vyšším stádiím se teprve čeká.
4.) Nebude na co srát.
5.) Nebude co srát.
6.) Nebude čím srát - vzhledem k prudkému vývoji lze očekávat v blízké budoucnosti.


Toliko tedy úvodem.

Vrcholem je dnešní třetí stádium vědeckého fekalismu, který vychází a opírá se především o teorii průseru. Základní postulát již známe. " Všechno stojí za hovno. Utopičtí fekalisté toto tvrzení považovali za axiom, vědečtí fekalisté toto tvrzení mohou dokázat.

Soustavným studiem a spoluprácí vědeckých kapacit bylo zjištěno, že průser vyplňuje hmotu a prostor naprosto plynule a rovnoměrně. Záleží pouze na teplotě a času / v době kvasu a varu hustota průseru roste. / Základní částicí, která je obsažena v každém atomu hmoty. je průseron. Z toho vyplývá postulát 2 / Průser je nezničitelný a nezadržitelný - proniká veškerou hmotou. Pokusně bylo zjištěno, že průser pronikne i silnými skupinami ekonomů. Při mnoha pokusech zadržet průser skupin parlamentních, státních i stranických orgánů došlo k žalostnému krachu. Z toho plyne postulát 3 / Průser je permanentní a jako takový se dá vyjádřit dvěma způsoby:

a.) Jako průserový potenciál
v.) Jako tok průserů


Oba pojmy jsou vesměs matematicky formulovány a rámcově uvedeny, aby se s teorií průserů seznámily i nejširší masy / s praxí se denně seznamuje každý /.

K průserovému potenciálu : Pohybuje-li se průser prostorem, vytváří kolem sebe průserové pole, jehož intenzita je dána hodnotou derivace bordelu podle blbosti.

Veličiny SI : Jednotka pro blbost 1 metrblb, tj. množství blbosti obsažené ve výroku "Žijeme lépe a radostněji" V praxi je tato jednotka příliš velká a proto SI připouští použití zlomků nano-, piko-, mikro-, zejména pak oblíbená mili- blb. Pro stranické a hospodářské činy a kulturní reformy je naopak jeden blb příliš málo a proto se používá kilo-, mega-, giga-, a terra- blbů.

Bordel se měří v jednotkách 1 prdel, což je takové množství bordelu, který vznikne když osoba nabitá blbostí 1 blba za hodinu vyvine činorodou práci v podmínkách vzájemného přátelství a porozumění při teplotě 20 C a tlaku 1,013 * 100000 Pa

K toku průserů : Je třeba definovat optimální tvar křivky, zvané řitoid. Podle této křivky se řítí průser do prostoru tak, aby v době co nejkratší zachvátil co nejvíce lidí. Rychlost šíření průseru může dosáhnout vysokých hodnot a blíží se hodnotě se často rychlosti světla / např. posvítí-li si někdo na někoho, vznikne průser okamžitě/.

Zrychlení průseru nastává vždy, když se v daném prostoru nabitém průserem se vyskytne alespoň jeden blb / kritické množství /. Zrychlení je přímo úměrné velikosti počátečního množství blbosti. Zbývá ještě definovat přenos potenciálu nasranosti osoby A na osobu B. Potkají-li se dvě osoby, z nichž jedna je nasraná na počáteční potenciál A´ a druhá na potenciál B´, jsou při rozchodu nabity již novými potenciály A´´ a B´´, při čemž platí tento vztah:



P / A´´ / = A+B + A´
n 2

P / B´´/ = A+B + B´
n 2

slovy : Potkají-li se v prostoru osoby mírně nasrané, pak se rozcházejí ještě nasranější.


Z toho plyne postulát: Je-li jedna osoba nasraná a druhá nikoliv, po setkání je ta druhá osoba ještě nasranější o to, oč byla méně nasranější než osoba 1. Tato je pak nasraná průměrně. Zároveň je tím splněna podmínka toku průserů, kdy potenciál nasranosti je již tak vysoký, že nemůže dále překročit svou hodnotu.

V poslední době se naši vědečtí pracovníci ujali problematiky v souvislosti mezi průserem a srandou a jejich práce byla korunována úspěchem.

Bádáním byla objevena antičástice průseronu, která je nazývána srandonem. Rovněž byla konstatována zajímavá skutečnost, že průser je nejen nezadržitelný, ale při průchodu skupinou, která se jej pokusí zadržet , jeho množství logaritmicky vzroste. Podmínkou ovšem je, aby v této skupině byl přítomen alespoň jeden pikoblb, což je podmínka stoprocentně splnitelná, dokonce běžná.

Zjistilo se, že při práci význačných osob nebo celých týmů se kumulují a skládají částce tzv. bordelony, což jsou elementární částice bordelu. Tyto jsou energeticky poměrně stabilní, ačkoliv v nich převládají kladné průserony. Při nadměrném množství bordelonů uprostřed skupiny se tyto začnou chovat neklidně / jako jaderná třaskavina a dosáhne-li bordel svého kritického množství, stačí aby jeden pikoblb vyvážil jeden průseron a dojde k řetězové reakci - explozi. Průserony se šíří rychlostí světla a shodně s Einsteinovou teorií relativity jejich hodnota hmoty roste. Zároveň jsou ve stejných kvantech uvolňovány i srandony. Tím dochází k dalšímu jevu, který se dá shrnout v postulát: " Vznikne-li explozí bordelu na jednom místě průser, na druhém místě z toho mají srandu. Zákonitost je ovšem vratná, takže ti, kteří měli srandu, z toho mají po čase průser.

Posledním zjištěním komise badatelů v tomto oboru je skutečnost, že průsery mohou existovat samostatně bez antiprůseronů - srandonů. které naopak samy o sobě schopny existence nejsou : čili s každou srandou jde ruku v ruce průser, ale průser může existovat samostatně a nabýt takových rozměrů, že při něm končí každá sranda. o čemž svědčí řada příkladů z poslední doby. Nezbývá tedy, než čekat až příslušným nahromaděním průserů dojde ke změně polarizace náboje a potenciálů průseronů na srandony.